Výzkum byl zaměřen na žraloka bílého.
Žraloci neútočí na lidi úmyslně, ale plavce nebo surfaře si ve vodě v důsledku špatného zraku pletou se svou obvyklou potravou, jako jsou tuleni.

Tento předpoklad potvrzuje vědecká studie, která byla nedávno publikována v britském časopise Journal of the Royal Society Interface, který vydává Královská společnost, uvedla agentura AFP.

Výzkum byl zaměřen na žraloka bílého, ze kterého mají lidé největší obavy. O tomto druhu se předpokládá, že dokáže vnímat pachy a zvukové vlny na velké vzdálenosti, ale při lovení kořisti spoléhá na svůj zrak.

Pádla a vesla si pletou s ploutvemi
Nová studie však ukázala, že bílý žralok dokáže jen slabě rozlišovat mezi barvami a tvary. Jeho zrak je šestkrát horší než lidský, proto téměř neumí odlišit člověka od ploutvonožce.

Pádlování a veslování surfařů a plavců na hladině vyvolá podle vědců ve žralokovi dojem, že jde o tuleny, které dělají podobné pohyby ploutvemi. Právě u žraloka bílého a jeho mláďat je nejvyšší riziko, že si surfaři splete se svou běžnou kořistí.

V rámci studie byly porovnány videozáznamy zachycující mořské savce a plovoucí a surfující lidi z pohledu žraloka – tedy zespodu. Z této perspektivy žralok bílý nedokáže „jasně vizuálně odlišit lidi od ploutvonožců“, píší její autoři.

O chování žraloků se ví velmi málo
Jedná se o první studii, která se zabývá případy špatného identifikování kořisti z perspektivy žraloka bílého, uvedla pro AFP její hlavní autorka Laura Ryanová, bioložka z Macquarie University v australském městě Sydney.

V roce 2020 bylo na celém světě zaznamenáno méně než 60 útoků žraloků na lidi. Podle vědců je to však pořád dost na to, aby vyvolávali „neúměrný“ strach, protože o chování žraloků se ví velmi málo.

„Hlubší pochopení toho, proč někdy dochází k kousnutí žralokem, snad přinese lepší řešení, která tomu nejen zabrání, ale neohrozí ani jiné mořské živočichy,“ konstatovala Ryanová.