6 otázek, které byste se měli zeptat před koupí nemovitosti
Mít dostatek informací je pro koupi nemovitosti stejně důležité, jako mít ke spuštění celého toho kolotoče potřebné finance. Zapomenout na důležité se v tomto případě nevyplácí a následky mohou být zničující. Hodně se proto ptejte a vždy myslete na budoucnost.
1 Pokud si kupuji pozemek pro následnou výstavbu rodinného domu, čeho je dobré si všímat a zvažovat? Je dobré už v té době vědět, jaký dům chci?
Po výběru lokality je dobré pouvažovat o svých nárocích na bydlení. Zvážit požadovaný počet pokojů a výměru užitné plochy domu ve vztahu k počtu osob, které v něm budou bydlet. Velikost domu a počet pater v podstatě určí předpokládanou velikost zastavěné plochy domu, a tedy i potřebnou velikost či tvar pozemku. Preferované velikosti pozemků v současnosti oscilují kolem 500 – 700 m2. Také umístění stavby na pozemku podléhá více legislativou daným pravidlům. Odstup od hranice pozemku, od sousední stavby, koeficienty zeleně, ale také zastavěnost jsou tím, co bude formovat vaše úvahy. Výsledkem bude požadovaná velikost pozemku a jeho ideální rozměry. Možná zjistíte, že preferujete bungalov, a tak budete potřebovat pozemek o šířce alespoň 20m. Svažitost, slunečnost, přístup k veřejné komunikaci, dostupnost inženýrských sítí a geologické parametry pozemku jsou další informace, které by vás určitě měly zajímat. Před koupí je samozřejmě třeba řádně prověřit právní stav nemovitosti. Pokud kupujete pozemek mimo ověřené developerské projekty, je vhodné požádat o odbornou pomoc. Koupě pozemku od individuálního prodávajícího totiž přináší řadu rizik.
2 Jak se rozestavěné stavby prodávají? Mají o to lidé zájem nebo jsou takové domy jen velmi obtížně prodejné?
Posuzujeme-li prodejnost rozestavěných domů, musíme chápat, že dispozice domů jsou na rozdíl od bytů velmi různorodé a mnohem více sledují individuální požadavky stavebníka. Tyto požadavky nemusí korespondovat s požadavky kupujících. Zjednodušeně lze říci, že tzn. „katalogové“ domy se prodávají snadněji. Jsou totiž přizpůsobeny vkusu a potřebám co nejširší skupiny zájemců. I jejich cena je určena tak, aby byla co nejdostupnější. Pokud však stavebník prodává individualizovanou stavbu, nemusí se trefit do potřeb, vkusu a finančních možností zájemců. To platí pro rozestavěné i zkolaudované stavby. Atraktivitu rozestavěné stavby určuje zejména lokalita, kvalita projektu včetně rozpočtu, věk stavby, míra rozestavěnosti a právní stav nemovitosti. Zájem o rozestavěnou stavbu je vždy nižší než o zkolaudovaný dům nebo o stavebně připravený pozemek. Důvodem je v první řadě právní status nemovitosti, v druhé řadě možnost realizace vlastních představ stavebníka.
3 Jak je tomu v případě, když mám zájem o pozemek, na kterém stojí nedokončený dům, který chátrá?
Koupi chátrajícího rozestavěného domu je třeba důkladně zvážit. Pokud stavba není pořádně „zakonzervovaná“, povětrnostní vlivy ji mohou výrazně znehodnotit. Dříve či později se tak stane. Oprava takových poškození může být velmi nákladná až nemožná. Plynutí času se může odrážet i na poškození statiky. Statické posouzení, technická inspekce a přezkoumání aktuálnosti dokumentace je nezbytné. Stavba nemusí splňovat aktuálně platné normy a nemusí být schopna kolaudace. Avšak asanací nepoužitelné či zchátralé stavby můžeme získat zajímavou stavební parcelu, zejména v dražších lokalitách či v městské zástavbě.
koupě nemovitosti
4 Co když se situace během výstavby domu změní a majitel je nucen prodávat? Jak to probíhá?
Rozhodneme-li se prodat rozestavěnou stavbu, je ideální ji nejprve zapsat do katastru nemovitostí. K zápisu bude zapotřebí platné stavební povolení, geometrický plán, znalecký posudek o míře rozestavěnosti stavby a samozřejmě písemný návrh. V procesu prodeje využijeme znalecký posudek i jako podklad, který hodně napoví o možné prodejní ceně. Z pohledu kupujícího bude možnost ručení rozestavěnou nemovitostí za bankovní úvěr velmi důležitá.
